Zajímavé…. Včera byla středa, dneska čtvrtek, jenom já mám pořád minulý pátek. Tehdy jsem totiž získala zkušenost, která je k nezaplacení – zkušenost Božího dítěte v náručí milujícího Otce. Aneb: byla jsem u svátosti smíření.

 

Často mám radost z různých věcí… jakože takových běžných věcí, drobností, maličkostí (třeba že sněží, že přestalo sněžit a tak…) … která ale potom většinou dříve nebo později pomine. Ale jak řekla jedna úžasná kamarádka, vlastně nic mi nebrání mít pátek každý den a radost každou minutu. Prozradím vám tajemství – Boží radost, ta totiž nepomíjí. Ne, že by nepřišly žádné starosti, žádné bolesti… přišly a přijdou… ale to vlastně nevadí. Schválně to všechno píšu až teď, s odstupem několika málo dní… upřímně jsem totiž myslela, že to napíšu hned třeba o víkendu, abych pak třeba v pondělí zjistila, že je ta radost pryč… no, ale ne… je tu pořád, konstantní, skoro až pořád stoupající. Všichni mí přátelé už vědí, že jsem byla u zpovědi – ta změna je totiž tak bijící do očí, že nikdo z nich neodolal, aby se nezeptal, co se mi stalo. Někteří se ptali přímo, někteří jiných - všecko vím :)

 



Příběh orlího mláděte


"Slyšeli jste o tom, jak se orlí samice stará o svá mláďata? Když orlí mládě vyroste a nastane čas, aby se naučilo létat, matka ho vezme a vynese vysoko k nebi. Umíte si představit zděšení malého mláděte, když se nachází kdesi vysoko mezi oblaky a vůbec neumí létat?

Ale to nejhorší teprve přijde. Když matka vidí, že je dostatečně vysoko, otevře zobák, ve kterém mládě drží, a umožní mu, aby v tom velkém prostoru roztáhlo křídla. Ale to je zbytečné, mládě vůbec neví, jak na to. Nastává tragická chvíle a mládě si klade zoufalé otázky: Proč mi to má matka dělá? Proč je na mě tak zlá? Co jsem jí udělalo? Proč mě nemiluje? Chce mě snad zabít?

A co udělá matka? Když vidí, že se mláděti ještě létat nedaří, jednoduše slétne pod něj a roztáhne svá křídla, aby si na ně mládě mohlo sednout. A potom ho snese na zem.“



Takže teď mám na ploše PC nádherného letícího orla… má roztažená křídla… a vznáší se vysoko nad zemí… A doufám, že „minulý pátek“ je nepomíjející. Teda vlastně teď to vím – Boží láska, ta totiž nepomíjející je. I kdyby se staly všecky možné i nemožné věci na celém světě, není možné, aby tě Bůh přestal milovat...




Příběh o orlím mláděti je z knihy: Elias Vella: Ježíš – lékař těla i duše, KNA 2006