Přestože mám teď momentálně rozdělaných asi stopadesát různých věcí... přestože a možná právě proto sedám k počítači. Výjimečně ne proto, abych pracovala, ale právě proto, abych se zastavila.

V duchu děkuju Andrejce za inspiraci... a vám přikládám odkaz na text, který to "způsobil".

Právě v tom předvánočním shonu je příhodný čas pro zastavení, ztišení, poděkování a vděčnost. Poslední dobou jsem viděla spíš takové ty věci, co se nepovedly, co se nestihly, byla jsem zdeptaná a naštvaná... a úplně mi unikala radost a vděčnost... tak tedy moje desatero adventních radostí, za které jsem fakt vděčná...

 

1. Přátelé. To je poslední dobou takový značně opěrný bod - upřímně je lituju a obdivuju, jak to se mnou vydrží. Ale je fakt, že je to vzájemné a asi nás to navzájem baví, protože tento týden jsme se s jednou kamarádkou "naživo" a zároveň dalšími dvěma přes internet tak smáli, až mi z toho tekly slzy. Fakt, slzy radosti.

 

2. Můžu zas hrát na klavír, aspoň trochu, po chvilkách, ale hraju.

 

3. O víkendu jsem "prožila duchovní obnovu přes telefon". Haha. Prostě ve vedlejší farnosti měl jeden úžasný kněz určitě úžasnou duchovní obnovu a ve volných chvilkách mi volal, aby mi popsal, o čem zrovna mluvil... a o čem zpíval, takže jednou to bylo dokonce s písničkou...

 

4. Zároveň se ke mně "dostaly" myšlenky z další duchovní obnovy o putování Izraelitů pouští. Ale to by vydalo na celý další článek, tak třeba jindy.

 

5. Nicméně ty citace se ke mně dostaly právě ve chvílích, kdy jsem si prožívala vlastní poušť, takže jsem je na první pokus ani nečetla (naštěstí jsem je nesmazala)... to až na druhý den, kdy jsem mezitím došla v noci k závěru, že pro svůj život nutně potřebuju Boha.. každý okamžik... abych se pak ráno z těch citací dozvěděla - sice jinými slovy, ale naprosto shodnou věc.

 

6. Měla jsem radost i z toho, že jsem se o sobě dočetla na blogu jedné kamarádky. Z mého pohledu tehdy o nic moc nešlo, normální sms, ale měla jsem radost, že ona má radost :)

 

7. Jak se blíží konec roku, dívala jsem se v matrikách, kolik že jsme měli letos ve farnosti křtů a svateb... a když se všude mluví o tom, jak ubývá dětí a svatba že je téměř sprosté slovo, tak jsem fakt věčná, že u nás to ještě pořád není pravda...

 

8. Těším se na sobotu na chvály, tak snad tam fakt budu. I když hrát radši nebudu, nerada bych se dočkala toho, že by slova jednoho člověka stala pravdou... (prý kdybych hrála a přitom odpadla, aspoň by mi přišlo na pohřeb dost kněží... haha... kdoví jestli...)...

 

9. Psala jsem si s jednou kamarádkou, o které jsem delší dobu nic neslyšela.. a zároveň slyšela přes telefon svoji kmotřenku... prostě takové ty celkem nečekané, ale o to radostnější chvíle...

 

10. Sice ne příliš nepostradatelné, leč stejně hodnotné - a sice, že se mi poslední dobou nějak "sešly" peníze.. sice ani nevím přesně kolik, ale je to fajn pocit, vědět, že mám v peněžence taky něco jiného než občanku :)

 

No.. původně jsem to chtěla psát včera večer, ale asi bylo jasné, že mám jít radši spát, protože v okamžiku, kdy jsem napsala nadpis, nám vypnuli elektriku :)

Takže 11. Včera jsem se chystala ke spánku při svíčkách.. ach, ta romantika :)))