Mám čím dál víc ráda ticho. Ne nějaké tíživé, kdy nevím, co říct, ticho plné smutku nebo ukřivděnosti, ale prostě ticho.
Takové to ticho, kdy jsem nejvíc blízko sama sobě. Takové to ticho, kdy jsem nejvíc blízko Bohu.
To ticho, které mi před nedávnem doporučoval blízký kamarád a které se mi zdálo jako blbý nápad, později možná jako docela dobrý nápad, ale zaručeně nic pro mě.
To ticho, co nabízí prostor pro ztišení.
Pro otázky.
Pro odpovědi.
Pro Boha.
Komentáře
v poslední době, jsem toto ticho, taky začala využívat, poněvadž jsem zjistila, že člověk je tak uspěchaný, že nemá čas se ztišit a udělat si klid a pak z toho vzniká dost problůmů. a hlavně si člověk může popovídat v klidu s Bohem... ;-) jen tak dál...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.