Neobvyklé zpytování svědomí

 

Nepřehlušoval jsem svým křikem Tvůj hlas?

Nepřicházel jsem k Tobě duchem nepřítomný?

Neunikal jsem do temného nářku, se srdcem ztěžklým jako hrouda jílu?

Neukrádal jsem z daru Tvého vzácného času?

Neolizoval jsem příliš něžně tlapky svého svědomí?

Dávám si práci rozlišit, co hýbe mým nitrem?

Nesbíral jsem snad hvězdy dávno pohaslé?

Nevedl jsem si pečlivě deník svých nářků?

Nezalézal jsem do teplého koutku a nebránil svou přecitlivělost jako o život?

Neklamal jsem druhé sladkým hlasem?

Nechoval jsem se jako uhlazený despota?

Nedělal jsem z evangelia bezzubou báchorku?

Nepřehlušily mi varhany nářek štěněte?

Nedržela nikdy moje moudrost v chodu zeměkouli?

Když jsem se modlil k andělu strážnému, nechtěl jsem být spíš andělem než strážcem?

Padal jsem na kolena, když Ty ses měnil v pouhý šepot?

 

Twardowski Jan (1915 – 2006)